Tipy

na výlety


Bolívie:

Německo: Baden-Wuerttenberg, Bavorsko, Berlin, Braniborsko, Brémy-Dolní Sasko, Durynsko, Hamburk, Hesensko

Nový Zéland:

© 2005-2008, Tipy na výlety
Vyhledávání ubytování a online rezervace
Accommodation
Accommodation
Tipy na ubytování
 
Židovská čtvrť Praha - Josefov
 

Do dnešního dne se nám z původního Židovského ghetta dochovalo pouze šest synagog, Starý Židovský hřbitov a Židovská radnice. Díky rozsáhlé asanaci, která zde byla uskutečněna ke konci 19. století, byla totiž převážná část historických budov této oblasti města zbourána. Zbylé stavby však dokázaly odolat i následné ničivé zkáze v průběhu Druhé světové války – tehdy byly synagogy uzavřeny a Židovské město mělo sloužit jako muzeum dokumentující kulturu obyvatel předurčených Nacisty k likvidaci.

Naši prohlídku zahájíme před Staronovou synagogou – vůbec nejstarší dochovanou synagogou ve střední Evropě. Byla vybudována ke konci 13. století jako prostá dvoulodní gotická stavba. Nicméně současný vzhled synagogy je výsledkem novogotické přestavby provedené dle projektu architekta Josefa Mockera v 80. letech 19. století. Dosud se zde konají bohoslužby.

Původ Židovské radnice a sousední Vysoké synagogy sahá zpět až do období renesance. Obě stavby mají mnohé společné právě díky jedné z významných židovských osobností, jíž byl Mordechai Maisel. Vystupoval jako Primátor Židovského města a zastupoval židovské obyvatelstvo na dvoře císaře Rudolfa II. Svého bohatství a mocného vlivu úspěšně využíval ku prospěchu místních Židů. Dnes slouží Židovská radnice jako hlavní sídlo Židovské obce. Budova je pozoruhodná především kvůli zvláštním hodinám s hebrejskými číslicemi a s ručičkami jdoucími v opačném směru. Vysoká synagoga byla původně užívána členy městské rady jako modlitebna. Její jméno bylo odvozeno podle modlitební místnosti, která se nachází v prvním patře.

Nyní pokračujeme Maiselovou ulicí, kde věnujeme pozornost Maiselově synagoze. Ta byla vystavěna v pozdně renesančním slohu jako soukromá kaple Mardechaie Maisela. V minulosti byla dvakrát vážně poničena požárem (v letech 1689 a 1754) – do té doby se jednalo bezpochyby o největší pražskou synagogu. Současný vzhled získala novogotickou přestavbou v letech 1893-1905. Byla zde umístěna expozice Židovského muzea věnovaná historii Židů v Čechách a na Moravě.

Odtud se vrátíme se do Široké ulice, kde věnujeme pozornost Pinkasově synagoze. Její původ je úzce spjat s velice vlivným židovským rodem Hořoviců. Její architektonické provedení představuje vzájemné propojení gotiky a renesance. Po Druhé světové válce zde již bohoslužby nikdy nebyly obnoveny. V průběhu následné rekontrukce se synagoga stala Památníkem obětí Holokaustu – do jejích zdí bylo vepsáno 80.000 jmen Židů z Čech a Moravy, kteří zemřeli v koncentračních táborech v období Druhé světové války.

Sousední Starý židovský hřbitov je velmi působivý díky nespočetnému množství náhrobků koncentrovaných na tak malém prostoru. Hřbitov byl založen již na počátku 15. století a svému účelu sloužil až do roku 1787. Nejstarší čitelný náhrobní kámen (Rabbi Avigdor Karo) pochází z roku 1439.

Klausova synagoga se nachází za Starým židovským hřbitovem. Konstrukce původních zdejších budov byla rovněž financována Mordechaiem Maiselem. V roce 1689, bohužel, všechny do základů vyhořely. Jediná ranně barokní synagoga Pražského ghetta byla na jejich místě vybudována v roce 1694. Svůj současný vzhled získala synagoga v průběhu adaptací probíhajících v 19. století.

Sousední novorománská budova Obřadní síně rovněž stojí za Vaši pozornost.

Nyní se vrátíme zpět do Široké ulice, přejdeme Pařížskou třídu a pokračujeme směrem ke Španělské synagoze. Ta byla vystavěna v maurském slohu – podle projektu architektů Ignáce Ulmanna a Josefa Niklase – v letech 1867-1868. Zde byla umístěna expozice Židovského muza věnovaná historii Židů v českých zemích.

Pro fixní rezervaci mne prosím kontaktujte e-mailem

BlankaKucerova@seznam.cz